Veřejný pořádek je neurčitý právní pojem, který označuje souhrn pravidel nebo zásad chování na veřejnosti s nimiž operuje celá řada právních norem.
Například v § 5 zákona č. 251/2017 Sb. o některých přestupcích, jsou obsaženy skutkové podstaty přestupků proti veřejnému pořádku. Jde kupříkladu o vzbuzení veřejného pohoršení, rušení nočního klidu, znečištění veř. prostranství, neuposlechnutí výzvy úřední osoby apod.
Vymezení veřejného pořádku ovšem nemusí vyplývat jen z právních předpisů, může být formulován i na základě mimoprávních, morálních a společenských norem, protože jejich dodržování je podle přesvědčení a zvyklostí převažující většiny lidí podmínkou klidného a spořádaného spolužití lidí na určitém místě.
Ochrana veřejného pořádku (většinou přestupky) patří mimo jiné do samostatné působnosti obcí, která ji může realizovat pomocí obecní (městské) policie. Jde-li o narušení veřejného pořádku vyšší intenzity, reaguje na danou situaci trestní zákoník, který například v ustanoveních § 352–360 obsahuje skutkové podstaty trestných činů narušujících soužití lidí, jako je například násilí proti skupině obyvatelů, nebezpečné vyhrožování, výtržnictví atd.
Zdroj: Wikipedia
Obecně závazná vyhláška a veřejný pořádek
Obce vydávají obecně závazné vyhlášky, což je právní předpis obce nebo kraje vydávaný na základě článku 104 ods. 3 Ústavy č. 1/1993 Sb. zastupitelstvem obce nebo zastupitelstvem kraje v jejich samostatné působnosti. Jejich obsahem je právní regulace místních záležitostí v působnosti dané samosprávy. Vedle obecně závazných vyhlášek vydávají obce a kraje ve své přenesené působnosti (přenesená státní správa) nařízení, které schvaluje rada. Z důvodu neústavnosti či nezákonnosti může obecně závaznou vyhlášku i nařízení zrušit Ústavní soud v Brně.
Zdroj: Wikipedia
Zákon č. 553/1991 Sb. o obecní policii / Úvodní ustanovení, § 2
Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona
07.06.2024 Autor: Jakub Holeček